Onemocnění aorty – srdečnice - Sdružení pro srdeční rytmus, spolek

Kristína Balínová

Aorta je největší tepna lidského těla, nasedající na aortální chlopeň srdce. Slouží k přenosu krve, kyslíku a živin do všech tkání a orgánů lidského těla mimo plic.

Rozděluje se na hrudní aortu probíhající nad bránicí a břišní aortu tvořící úsek pod bránicí. Hrudní aorta se dále člení na kořen aorty, vzestupnou část, oblouk a sestupnou část. Z oblouku odstupují větve pro krevní zásobení hlavy, krku a horních končetin, ze sestupné části hrudní aorty a břišní aorty odstupují větve zásobující orgány a tkáně hrudní, břišní dutiny a pánve, nakonec aorta přechází v tepny zásobující dolní končetiny (obr. 12.1).

U zdravých dospělých průměr aorty většinou nepřesáhne 40 mm. Věkem se šíře aorty fyziologicky zvětšuje, u mužů asi o 0,9 mm a u žen přibližně o 0,7 mm každých deset let. Rozšířená stěna aorty je náchylná k prasknutí (například při vzestupu krevního tlaku při námaze apod.), po kterém nemocný může zemřít během několika minut na vykrvácení nebo útlak srdce krevním výronem (tamponáda). Někdy dojde jen k natržení stěny a jejímu rozštěpení na 2 listy – disekci, ale i zde je riziko enormní. Za nejzávažnější onemocnění aorty považujeme aneurysma a disekci aorty, mezi další onemocnění aorty patří ateroskleróza aorty a ulcerace plátů, intramurální hematom (tj. krevní výron do stěny aorty), záněty aorty a ojedinělé nádory aorty.

Obr. 12.1 Schematické znázornění částí aorty

Aneurysma (výduť) aorty

U zdravých lidí průměr aorty většinou nepřesahuje 40 mm. Zvětšení průměru aorty nad normu nazýváme dilatací aorty. Při dosažení určité velikosti pak mluvíme o aortální výduti, tzv. aneurysmatu (obr. 12.2–12.6).

Obr. 12.2 Aneurysma kořene aorty

Obr. 12.3 Aneurysma vzestupné aorty

Obr. 12.4 Aneurysma oblouku aorty

Obr. 12.5 Aneurysma sestupné aorty

Obr. 12.6 Aneurysma břišní aorty

Rizikové faktory:

pohlaví – u mužů 2-6× častěji než u žen,
věk – nad 50 let vyšší výskyt, se stoupajícím věkem se riziko dále zvyšuje,
kouření – min. 5× vyšší riziko
výskyt aneurysmatu aorty v rodině,
vysoký krevní tlak,
vysoký cholesterol,
ischemické onemocnění srdce nebo dolních končetin,
některá vrozená onemocnění pojiva,
prodělaný zánět aorty,
následek úrazu.

Projevy:

Asymptomatický pacient. Pacient s aneurysmatem je většinou bez potíží.
Bolest. U hrudního aneurysmatu se může objevit ostrá stálá bolest na hrudníku a zádech mezi lopatkami, která není ovlivněna jídlem, námahou ani polohou; u aneurysmatu břišní aorty je bolest umístěna kolem pupku a šíří se do třísel a beder. Vyskytuje se u rychle rostoucích aneurysmat.
Známky nedokrvení orgánů. Dalším možným projevem může být nedokrvení orgánů nebo končetin v případě embolizace krevní sraženiny z rozšířené stěny aorty.
Známky útlaku okolních struktur. Aneurysma může způsobit útlak okolních struktur, jako například chrapot při útlaku příslušného nervu hrudní aortou, útlaku dýchacích cest apod.
Vnitřní krvácení. Prvním projevem onemocnění někdy bývá i samotné natržení nebo roztržení aneurysmatu, které bývá smrtelné u vysokého procenta pacientů.

Diagnostika

Jelikož jsou pacienti s aneurysmatem aorty většinou dlouho bez potíží, jedná se často o náhodný záchyt na rentgenu, ultrazvuku srdce (echokardiografii), CT nebo magnetické rezonanci, eventuálně během aortografie. Občas hmatáme nápadnou pulzaci nebo slyšíme šelest na břiše.

Léčba

Riziko prasknutí roste s velikostí, proto se po dosažení určité šíře aorty doporučuje operace, kdy se postižená část vyřízne a nahradí umělou cévní protézou, jindy je řešením zavedení trubičky, tzv. stentgraftu do místa rozšíření katetrizačně přes cévu vpichem v třísle. Operace aneurysmatu břišní aorty je indikovaná u rozměru aorty nad 55 mm u mužů a 50 mm u žen. Operace hrudní aorty se indikuje u rozměru od 55 mm, avšak u pacientů s vrozeným onemocněním pojiva již u 50 mm, event. při přítomnosti rizikových faktorů i 45 mm. Důležitým parametrem je i rychlost růstu, za významné považujeme zvětšení o > 10 mm ročně. Také přítomnost bolesti představuje varovný signál a je nutné časné operační řešení. Následně trvá doživotní riziko uchycení infekce na protéze, proto je třeba každou bakteriální infekci zaléčit včas a krýt tzv. „krvavé“ výkony, mezi které patří například i vytržení zubu, antibiotiky.

Disekce aorty

K disekci aorty dochází, pokud dojde k natržení a rozštěpení vrstev cévní stěny. Krevní proud proniká mezi vrstvy stěny aorty trhlinou. Toto odchlípení se může rozšiřovat i na větve aorty, a vést tím k nedokrvení orgánů (obr. 12.7). Riziko prasknutí je enormní.

Obr. 12.7 Disekce aorty

Rizikové faktory:

věk,
pohlaví – do věku 40 let stejný výskyt, poté převažuje u mužů,
neléčený vysoký krevní tlak,
kouření,
těhotenství,
předchozí operace nebo katetrizační výkon na srdci,
zánět stěny aorty,
drogy (amfetamin, kokain),
autonehody,
některá vrozená onemocnění pojiva.

Projevy

Disekce aorty se projeví náhle vzniklou, prudkou, trhavou, až nesnesitelnou bolestí na hrudníku, mezi lopatkami nebo v břichu. Může způsobit kromě vnitřního krvácení i útlak srdce krevním výronem (srdeční tamponáda) nebo akutní srdeční selhání vznikem akutní nedomykavosti aortální chlopně.

Diagnostika:

CT angiografie aorty (MR),
ultrazvuk srdce (echokardiografie),
zvýšené D-dimery.

Léčba

Jedná se o náhlý život ohrožující stav, proto je indikovaná neodkladná operace, kdy se nahradí postižená část protézou. V některých případech je opět možné zavést stentgraft katetrizačně.